Rakousko – na dvou kolech

solktaler

Pokud bych měl Rakousko nějak charakterizovat na základě našeho víkendového výletu v sedle motocyklu, pak bych mu bez váhání dal přívlastek “krajina krav a Gé-eSek”.

 Na uskutečnění výletu jsme se dohodli pár týdnů před odjezdem. Původně jsme měli být 4, ale ve finále jsme jeli ve třech – Jirka, Martin a Pavel. Čtrnáct předchozích dnů bylo velice hektických (volný čas byl plánován na hodiny a minuty) a nestihl jsem připravit vůbec žádnou trasu. Nakonec připravil hrubý nástřel cesty Martin, ale ve finále jsme ji řešili (tedy spíše řešil Jirka) téměř za jízdy. Naplánováno jsme měli v sobotu 17.8., pěkně z rána 7:30 (já a Jirka z Brna, setkání s Martinem bylo plánováno v Poysdorfu). Bohužel jsem se zdržel přes půl hodiny na odjezdu – z části díky přípravám, z části díky technice – zazlobilo čidlo neutrálu.

Naše výprava (Kawasaki 600 ZZR, KTM LC4, BMW F800ST)

Naše výprava (Kawasaki 600 ZZR, KTM LC4, BMW F800ST)

 Za hodinu jsme už ale společně vyrazili a naše “technické muzeum” se dalo do pohybu – nejprve co nejrychleji daleko z města – po dálnici až k Aspangu což se protáhlo až k poledni a tak jsme zakotvili na krátký obídek a pokračovali dále. Cestou nesčetných zatáček jsme potkávali mnoho domácích zvířat (většinou v ohradách) a taky mnoho motorkářů – na rozmanitých strojích, avšak majorita byla jednoznačně z dílny německého BMW. Prim hrály GS – tento stroj byl tím nejrozšířenějším typem, které jsme potkávali během našich 3 dnů, a to nejen v Alpách, ale i v nížinnách. Zbytek byl všehochuť – jak japonské stroje, tak třebas i ty české (starší Jawa).

Sankt Peter (cca 1700m.n.m.)

Sankt Peter (cca 1700m.n.m.)

 O zážitky cestou nebylo nouze – podívali jsme se třebas na “kopec” Sankt Peter, kde téměř pod vrcholem jsme rychle vzpomínali na nedávný enduro motokurz – po šotolince – až na vrchol, kde to bylo dobrodružnější pro mě a Martina. Perné chvíle zažíval Jirka třebas při pře(d)brždění když nás kontroloval v zrcátku a nechal po sobě památku na silnici v podobě 10m dlouhé pogumované vizitky. Výletní traktory a auta ocitající se v našem pruhu občas nečekaně jsou také lehkým zpestřením všedního dne.

Turnau

Turnau

 Počasí nám přálo, cesta ubíhala rychleji než jsme původně zamýšleli a ve finále jsme dorazili do Turnau (naší plánované cílové destinace 1. dne) předčasně a tak jsme pokračovali dále. Cestou jsme se zastavili v obchoďáku pro zásoby jídla – rakouský Lidl připravil překvapení – při pokusu o zaplacení pomocí VISA nebo MasterCard terminál odmítal tyto karty akceptovat a paní prodavačka se tvrdošíjně dožadovala “Bankkarte!!!” – neměl jsem šanci při vysvětlování, že mám opravdu platné bankovní karty, které fungují po celém světě, kromě jejich obchodu… na dveřích Lidlu měli nálepky “Pay-cosi” a “Maestro”…  inu příště se musím lépe dívat.

Nákup (potraviny levnějši než v ČR - asi vysokohorská sleva).

Nákup (potraviny levnějši než v ČR – asi vysokohorská sleva).

 Když už jsme začali hledat nocleh, měli jsme v “kolech” nějakých 330km – byli jsme nedaleko Mariazell. Bohužel měli v Rakousku svátek a tak jsme nalezli ubytko asi až na ten 10tý pokus – Jirka vytrvale chodil od dveří ke dveřím a zpátky 🙂 Až nakonec se štěstí usmálo a my nalezli nocleh v objektu jenž mohl dříve bývat zájezdním hostincem ve vesničce Landl.

Landl v podvečer

Landl v podvečer

 Po vydatné snídani a naplánování trasy jsme opět vyrazili na cestu. Přes Hieflau a Admont se blížíme k pasu Solktaler. Opět cestou potkáváme odvážné krávy a výletní traktoristy táhnoucí obytné přívěsy.

Plánování trasy a Pass Solktaler

Plánování trasy a Pass Solktaler

Pass Solktaler

Pass Solktaler

 Pokračujeme k Nockalmstrasse, avšak ve vesničce Griffen najíždíme na uzavřenou cestu, která záhy končí. Otáčíme zpět a dáváme se na jinou odbočku k Nockalmu. Po několika desítkách nádherných zatáček opět zastavujeme na kafe a profláklý koláč, bohužel ten asi letos vyšel z módy a kluci dostávají bábovku z Lidlu 🙁  – zůstávám u kafe… Pomalu nadchází večer a tak začínáme hledat ubytování – dojíždíme pod Malta-Hochalm k paní, která nás měří a nakonec souhlasí s jedním pokojem pro 3 – inu 80 Eur je 80Eur…

Nockalmstrasse

Nockalmstrasse

Nockalmstrasse

Nockalmstrasse

Malta

Malta

 Na véču jdeme do nedaleké restaurace – řízek, ryba, pivko – všichni spokojení 🙂 Ráno snídaně lehce chudší než předešlý den, ale přesto díky za ty dary – energie je potřeba a tedy ničím nepohrdáme. V 8:30 startujeme a jedeme na Malta-Hochalm-strasse. Platíme další úsek a opět nelitujeme – na konci jsme odměněni nádhernými scenériemi – přehrada Kolnbrein opravdu stojí za to.

Nádrž Kolnbrein

Nádrž Kolnbrein

malta3

malta4

malta2-2

malta5

 Nasedáme na stroje a svižně se přesunujeme zpět do ČR. Pomalu ubývá kopců a vesniček a stále častěji se krajina podobá placce a městskému způsobu života. Míříme do Kremsu k Dunaji, kde se zvedá vítr a prach. Na nebi připlouvají mračna poměrně rychlým tempem a za pár hodin prší.

Dunaj

Dunaj

 Hledáme cestu po okreskách a občas bloudíme. Kluci nasazují nepromoky, já to rovnou vzdávám. Všude černo a z nebe nás někdo kropí pořádnou dávkou vody. Pár kilometrů před hranicema už je jen hnědo, viditelnost prudce klesla na pár desítek metrů. Rukavice pomalu podléhají vodnímu živlu, boty zatím vzdorují. Hranice ČR – hadry začínají promokat také, schovávám telefon do kufru a pokračujeme dále do čech. Jirka se odděluje u Znojma a my s Martinem pokračujeme odhodlaně k Brnu. Protijedoucí auta přispívají vodním proudem z boku, ale to je v podstatě jedno, protože jsem stejně od krku dolů ve vodě.
Konečne jsme v Brně – slézám z motorky a sundávám morké věci. Doma dávám horkou vanu na rozehřátí těla, ale duši stejně stále hřeje příjemné teplo při vzpomínkách na tento výlet. Najeto ~1400km , spotřeba 3,6l/100km 😉

One comment

Comments are closed.