Rakousko 2015 – v hlavní roli “duct tape”

IMG_2892

  Návrat do Alp po dvou letech. Pro některé byla tato místa již po několikáté (Martin, Jirka), pro mě teprve podruhé, pro Davida úplně poprvé. Každopádně jsme si to všichni náramně užili i přes páru drobných nepříjemností – nakonec vše dopadlo dobře a máme pár vzpomínek.

 Abych ale úvodní tvrzení upřesnil – některá místa byla pro nás všechny úplně poprvé – díky vymoženosti (nebo spíše tomu krámu jménem zumo Garmin 390) – no zkrátka díky navigaci a jejímu občas nesmyslnému plánování (oprava – VŽDY nesmyslnému plánování – které jsem musel hodiny ručně opravovat ještě před výletem) – jsme poznali pár zajímavých míst, která by nás zřejmě z papírové mapy nenapadla. Také jsme plánovaně navštívili místa, která kluci na předchozích projížďkách nenavštívili.

 Vyjeli jsme s Martinem ve čtvrtek po práci, kolem 17hod z Brna, Jirka a David se přidali až v Pohořelicích. Na sjezdu do Pohořelic  jsme ještě stavěli motorkáři, kterému došel benzín, naštěstí pro něj měl nedaleko kamaráda co mu nakonec benzín dovezl. Cesta probíhala vcelku hladce a kolem 20hod jsme byli v soukromém ubytování v malé vesničce nedaleko Zwettlu. Po těch zhruba 150km jsme si ještě zašli na jedno do místní hospůdky.

IMG_2842

Friedersbach

 Ráno nás čekala výtečná snídaně a bylo vidět, že se paní domácí snaží. Opravdu velká pochvala s naším doporučením. Celkově velice příjemný pobyt v rodinné atmosféře.

 Další den jsme si rozdělili na 3 etapy. Po snídani jsme vyrazili k městu Gmunden – 200km přesun jenž nás měl vést mimo dálnice a přes pěkné cesty se na části úseku vymkl kontrole a ten krám (rozumějte zmíněná navigace) nás prostě natáhl na dálnici – placenou. Namísto lelkování na poslední odbočce jsme to riskli a na 1. sjezdu se zase zdekovali, abych za stáleho blábolení “nyní zahněte vlevo a pokračujte….” jel směrem do místa, kde už nebude dálnice třeba. No cesta městem nic moc, ale ve finále jsme dorazili kam bylo naplánováno.

Traunsee

Traunsee

 Pátek odpoledne – nakoupili jsme zásoby (svačiny a tekutiny) na zbytek dne a sobotu.  Po krátkém cosi jako obědu (bageta za SPARu) jsme vyrazili do Hoggenu. Teď by asi bylo vhodné zmínit proč titulek zápisku obsahuje přívlastek “duct tape” – tzv. americká páska (někdy lepící páska, rychlopáska, či páska mnoha dalších názvů – vodě odolná páska obsahující tkaninu). Tato páska nám věrně celou cestu sloužila – po upadnutí části mé helmy jsem ji nalepil namísto kusu plastu. Jirka nepohrdl kouskem pro omotání kousku plastu na levém řidítku. Martin si vylepšil svůj prši-oblek no a bohužel posloužila také Davidovi po jeho nešťastném pádu při sjezdu z Postalmstrasse – při slepení zrcátka. Při vší té smůle se mu naštěstí nic nestalo a motocykl to odnesl jen pár kosmetickými škrábanci – sjel na louku. Páska nám pomohla i při dalších drobnostech.

Duct tape zrcatko

Duct tape zrcatko

 

Duct tape helma

Duct tape helma

 

 Další štace vedla přes Obertauern, kde jsem zažil trochu pernou chvilku při skluzu předního kola – šlo určitě jen o max nějaký ten centimetr, ale v té chvíli se klasicky zdálo “viděli jste to – o půl metru se mi to smýklo!” – cesta byla široká a tak k pádu nedošlo. Naplánováno bylo mnohem více km, ale večer se nachýlil a tak jsme zůstali v Mauterndorfu. Na večeři jsme si zaskočili do restaurace na řízek s hranolky a pivko… Ubytování pěkné, snídaně byla střídmější, ale stačila.

Postalmstrasse

Postalmstrasse

 

Mauterndorf

Mauterndorf

 Z předchozího dne bylo potřeba dojet ještě pěkný kousek a tak jsme zvolili celkově kratší ze dvou naplánovaných tras (delší měla vést přes část Itálie). Hned z rána jsme si na zahřátí dali Nockalmstrasse a přes Turrach nabrali směr na Mariazell. Během dne jsme ještě vynechali z časových důvodů dva slepé výjezdy do hor, ale na konci dne nám to ani nevadilo a byli jsme rádi, že jsme poblíž plánovaného cíle. Cestou jsme si užili dva pěkné enduro úseky, které by nás ani nenapadly, takže Garmin získal i nějaký ten pozitivní bod za zpestření dne.  Zakotvili jsme ve vesničce Dorf nedaleko Mariazell. Ubytování by zasloužilo rekonstrukci, zato večeři jsme vyhodnotili jako luxusní – velikost porcí byla opravdu štědrá.

 

Silnice 24

Silnice 24

 

Vecere

Vecere

 Ráno jsme zjistili, že člověk prostě vždycky nemůže vyhrát – to by byla strašná nuda – a tak snídaně byla velmi střídmá a počasí mokré 🙂  V noci pršelo, obloha byla šedá a stále plná deštivých mraků – unikli jsme asi jen o chlup. Zamířili jsme nejkratší cestou zpět k domovu. Cestou jsme chytili lehký déšť a tak pro jistotu natáhli nepromoky. David svůj proti-chemický mumdůr – ten bohužel záhy sílu radiace nevydržel, povolil ve švech (při nasedání na jaderný reaktor Yamaha MT-09), a ke slovu přišla opět naše spása – duct tape!  Jika ji využili také jako doplněk k výbavě – aneb jedu v barvách – když mám stříbrný kousek řidítka Ducati Multisranda – proč bych si nezalátal děravý boty. Skoro jako Don Johnson ve filmu Harley Davidson & the Marlboro Man (podoba tam je, hlavně v té pásce).

Lehce mokro

Lehce mokro

 

Pacovnici Chemapolu a Temelina

Pacovnici Chemapolu a Temelina

 

 

Fesaci !

Fesaci !

 

Tak hlavne ze se natrhl jen oblek...

Tak hlavne ze se natrhl jen oblek…

 

Ducati man a nove boty!

Ducati man a nove boty!

 Další déšť se ale nekonal a tak opět po jedné další enduro vsuvce jsme nepromoky poblíž hranic smotali a vyrazili k té naší milované vlasti. Po přejezdu hranic jsme neomylně rozeznali náš domov – rozuměj Čechistán – hned za cedulí ČR sojí banda pomáhačů a chráničů – to zřejmě aby hned někomu podezřelému pomohli. Hned se pozná i kvalita podnebí – ta působí zejména na kvalitu vozovky – a my máme takové štěstí na tu různorodost, tak proč by měl být asfalt monotóní… není lepší sem-tam díra, nějaká ta nerovnost, či mimoúrovňový kanál? (snad si rozumíme – výškově mimo úroveň asfaltu).  Cirkus nalevo ve formě Emerikan kasíno, a nákupní centrum – Herclich wilkómen – aka cetky levně…  Tak nám srdíčka zaplesala, že jsme konečně doma – už jen těch pár km a dorazili jsme do svých domovů.

Dva dablove...

Dva dablove…

 Tak třeba zase za rok, pokud vyjde počasí všechny ty záležitosti kolem 🙂 Ještě bych přidal odkaz na Martinovo ztvárnění výletu, kde najdete více fotografií z cesty.

One comment

  1. Uplne jsem si to projel s vama, frajeri. Duct tape…priceless 🙂 Taky mam samozrejme radost, ze bylo po ceste i “polojasno”, takze za to nemuzu jenom ja 😉

Comments are closed.